Sociologický časopis / Czech Sociological Review 2024, 60(2): 187-211 | DOI: 10.13060/csr.2023.033

Proč jsou podle Aristotela demokracie a oligarchie nejdůležitější „ústavy“ a v čem se zásadně liší?

Miroslav Novák ORCID...
Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahů a AMBIS, Praha

According to Aristotle, democracy and oligarchy are empirically the most widespread and analytically fundamental ‘constitutions’. I analyse how in different places in his Politics Aristotle ‘positively’ defines and differentiates between democracy and oligarchy. At the same time, I substantiate in detail a new interpretation of Aristotle‘s view that significantly differs from the current interpretation. ‘Combining’ the elements, procedures, and principles of democracy and oligarchy gives rise to mixed 'constitutions', a special place among which is occupied by the politeia or republic, which is the best regime ‘for most states and for most people’. I show the ways in which it is possible, according to Aristotle, to form such a regime. Carl Schmitt and, later somewhat differently, Bernard Manin draw a link between Aristotle’s mixed regime and the representative democracies of today.

Klíčová slova: Aristotle, democracy, oligarchy, equality and inequality, mixed ‘constitutions’, politeia or republic, representative democracy, elections

Vloženo: 14. září 2022; Revidováno: 15. květen 2023; Přijato: 15. květen 2023; Zveřejněno online: 23. květen 2023; Zveřejněno: 16. květen 2024  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Novák, M. (2024). Proč jsou podle Aristotela demokracie a oligarchie nejdůležitější „ústavy“ a v čem se zásadně liší? Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 60(2), 187-211. doi: 10.13060/csr.2023.033
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek
    English version

    Reference

    1. Aristote. (1977). La Politique (upravený a adaptovaný překlad Ch. Millona editoval M. Prélot). Denoël/Gonthier. (Pův. vyd. 1950) Označuji v textu jako: Prélot, 1950/1977.
    2. Aristote. (1995). La Politique (přeložil J. Tricot). Vrin. (Pův. vyd. 1962) Označuji v textu jako: Tricot, 1962/1995.
    3. Aristote. (1997). Ethique à Nicomaque (přeložil J. Tricot). Vrin. (Pův. vyd. 1990). Označuji v textu jako: Tricot, 1990/1997.
    4. Aristote. (2007). La Politique (přeložil J. Aubonnet). Gallimard, collection Tel. (Pův. vyd. 1993) Označuji v textu jako: Aubonnet, 1993/2007.
    5. Aristote. (2014). Politique (přeložili A. Francotte, M.-P. Loicq-Berger). In Aristote, ed. R. Bodéüs, Œuvres. Éthiques, Politique, Rhétorique, Poétique, Métaphysique (s. 375-628). Gallimard, collection "Bibliothèque de la Pléïade". Označuji v textu jako: Francotte/Loicq-Berger, 2014.
    6. Aristote. (2014). Ethique à Nicomaque (přeložil R. Bodéüs). In Aristote, ed. R. Bodéüs, Œuvres. Éthiques, Politique, Rhétorique, Poétique, Métaphysique (s. 3-259). Gallimard, collection "Bibliothèque de la Pléïade". (Pův. vyd. 2004) Označuji v textu jako: Bodéüs, 2014.
    7. Aristote. (2015). Les Politiques (3. vyd. označené jako "nové", přeložil P. Pellegrin). Flammarion. (Pův. vyd. 1990) Označuji v textu jako: Pellegrin, 1990/2015.
    8. Aristoteles. (1888). Ethika Nikomachova (přeložil P. J. Vychodil, O. S. B.). Papežská knihtiskárna benediktinů rajhradských. Označuji v textu jako: Vychodil, 1888.
    9. Aristotelés. (1895). Politika (přeložil P. J. Vychodil). J. Otta. Označuji v textu jako: Vychodil, 1895.
    10. Aristotelés. (1999). Politika I (přeložil M. Mráz). Oikoymenh. Označuji v textu jako: Mráz I, 1999.
    11. Aristotelés. (2004). Politika II (přeložil M. Mráz). Oikoymenh. Označuji v textu jako: Mráz II, 2004.
    12. Aristotelés. (2006). Politika (přeložil J. Špaňár). Kalligram. (Pův. vyd. 1988) Označuji v textu jako: Špaňár, 1988/2006.
    13. Aristotelés. (2009). Politika (přeložil A. Kříž). Rezek. (Pův. vyd. 1939) Označuji v textu jako: Kříž, 1939/2009.
    14. Aristotelés. (2013). Etika Níkomachova (přeložil A. Kříž). Rezek. (Pův. vyd. 1937) Označuji v textu jako: Kříž, 1937/2013.
    15. Aristotle. (1976). The Politics (přeložil T. A. Sinclair). Penguin. (Pův. vyd. 1962) Označuji v textu jako: Sinclair, 1962/1976.
    16. Aristotle. (1998). Politics (přeložil H. Rackham). Harvard University Press, Loeb Classical Library. https://doi.org/10.4159/DLCL.aristotle-politics.1932 (Pův. vyd. 1932) Označuji v textu jako: Rackham, 1932/1998. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Aristotle. (1999). Politics (přeložil B. Jowett). Batoche Books. (Pův. vyd. 1885). https://doi.org/10.1093/oseo/instance.00259310 Označuji v textu jako: Jowett, 1885/1999 a cituji podle stránkování v této internetové elektronické verzi. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Aristotle. (2009). Politics (přeložil E. Barker, rev. R. F. Stalley). Oxford University Press. https://doi.org/10.1093/oseo/instance.00258611 (Pův. vyd. 1995) Označuji v textu jako: Barker/Stalley, 1995/2009. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Aristotle. (2009). The Nicomachean Ethics (přeložil, revidoval, úvod a poznámky napsal W. D. Ross). Oxford University Press. https://doi.org/10.1093/oseo/instance.00258622 (Pův. vyd. 1980). Označuji v textu jako: Ross/Brown, 1980/2009. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Aristotle Politics III-IV. (1995). (přeložil R. Robinson). Clarendon Press. https://doi.org/10.1093/oseo/instance.00259307 (Pův. vyd. 1962) Označuji v textu jako: Robinson, 1962/1995. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Aristotle's Politics. (2013). (2. vyd.) (přeložil, úvod, poznámky a glosář napsal C. Lord). University of Chicago Press. (Pův. vyd. 1984) Označuji v textu jako: Lord, 1984/2013.
    22. Berg-Schlosser, D. a Stammen, T. (2000). Úvod do politické vědy (přeložil R. Kučera). Institut pro středoevropskou kulturu a politiku.
    23. Braun, E. (1967). Die Theorie der Mischverfassung bei Aristoteles. Wiener Studien. Zeitschrift für klassische Philologie und Patristik, Neue Folge - Band 1 (80. Band), 79-89.
    24. Filmer, R. (1991). Observations upon Aristotles Politiques, Touching Forms of Government (Pův. vyd. 1652). In J. P. Sommerville (ed.), Patriarcha and Other Writings. Cambridge University Press. https://doi.org/10.1017/CBO9780511812644 Přejít k původnímu zdroji...
    25. Friedrich, C. (1941). Constitutional Government and Democracy (2. vyd.). Ginn.
    26. Friedrich, C. (1963). Man and His Government. McGraw Hill.
    27. Grubellier, M. a Pellegrin, P. (2002). Aristote. Le philosophe et les savoirs. Seuil.
    28. Jinek, J. (2017). Obec a politično v Aristotelově myšlení. Oikoymenh.
    29. Manin, B. (1996). Principes du gouvernement représentatif. Flammarion, collection Champs/Flammarion. (Pův. vyd. 1995)
    30. Manin, B. (2022). Principy reprezentativní vlády (přeložila z angl. překladu A. Kudrnová). Karolinum.
    31. Miller, F. D. (1995). Nature, justice, and rights in Aristotle's Politics. Oxford University Press.
    32. Moraux, P. (1965). Quelques apories de la politique et leur arrière-plan historique. In R. Stark, D. Allan, P. Aubenque, P. Moraux, R. Weil, G. J. D. Aalders a O. Gigon, La "Politique" d'Aristote (s. 125-148). Entretiens sur l'antiquité classique, tome XI. Fondation Hardt.
    33. Mulgan, R. G. (1998). Aristotelova politická teorie (přeložil M. Mocek). Oikoymenh.
    34. Novák, M. (2001). Aristotelova politická sociologie a moderní reprezentativní demokracie. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 37(4), 405-424. https://doi.org/10.13060/00380288.2001.37.4.02 Přejít k původnímu zdroji...
    35. Novák, M. (2016). L'Europe politique et l'avenir de la démocratie. In Y. C. Zarka, P. Perrineau a A. Laquièze (eds.), L'Union européenne entre implosion et refondation (s. 43-56). Edition Mimésis, collection Philosophie et Société. https://www.researchgate.net/publication/311665380_L'Europe_politique_et_l'avenir_de_la_democratie
    36. Novák, M. (2017). Giovanni Sartori: politický sociolog pluralismu. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 53(2), 290-299. https://sreview.soc.cas.cz/pdfs/csr/2017/02/10.pdf
    37. Novák, M. (2018). Sociopolitické změny, povstání, převraty, revoluce a jejich předcházení: pokus o rekonstrukci Aristotelovy koncepce. Acta Politologica, 10(1), 86-138. https://acpo.vedeckecasopisy.cz/publicFiles/001504.pdf
    38. Pellegrin, P. (2003). La Politique d'Aristote: unité et fractures. Eloge de la lecture sommaire. In P. Aubenque (ed.), Aristote Politique. Etudes sur la Politique d'Aristote (s. 3-34). Presses universitaires de France.
    39. Platón. (1997). Zákony (přeložil F. Novotný). Oikoymenh. Označuji v textu jako: Novotný, 1997.
    40. Popper, K. R. (1994). Otevřená společnost a její nepřátelé. I Uhranutí Platónem (přeložil M. Calda). Oikoymenh.
    41. Popper, K. R. (1998). Život je řešení problémů: o poznání, dějinách a politice (přeložili J. Kohout a E. Stuchlíková). Mladá Fronta.
    42. Popper, K. R. (2003). Open Society and Its Enemies. Vol. I: The Spell of Plato. Routledge Classics. (Pův. vyd. 1945)
    43. Prélot, M. (1966). Histoire des idées politiques (3. vyd.). Dalloz. (Pův. vyd. 1959)
    44. Sartori, G. (1987). The Theory of Democracy Revisited. Chatham House Publishers.
    45. Sartori, G. (1993). Teória demokracie (přeložili M. Oravcová, Ľ. Kovačič a P. Baker). Archa.
    46. Schmitt, C. (1928). Verfassungslehre. Dunkler & Humblot.
    47. Strauss, L. (2007). Obec a člověk (přeložil M. Mocek). Oikoymenh.
    48. Svoboda, F. (2014). České a slovenské aristotelské bádání. Aither, 6(11), 52-75. https://doi.org/10.5507/aither.2014.006 Přejít k původnímu zdroji...
    49. Terrel, J. (2015). La Politique d'Aristote. La démocratie à l'épreuve de la division sociale. Vrin.
    50. Wolff, F. (1997). Aristote et la politique. Paris: Presses universitaires de France. (Pův. vyd. 1991)

    Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.


    Zpět na obsah